Já osobně považuji kefír jako nejzdravější mléčný výrobek. Kefír se totiž dobře tráví i lidem se sníženou produkcí laktázy – což je enzym štěpící laktózu, kterou mléčné výrobky obsahují. A že vám zakysané mléčné výrobky typu kefír nechutnají? Nezoufejte, řekneme se triky, jak „nakyslou“ chuť přelstít.
Proč bychom ho vůbec měli pít…
Je bohatý na B12 a K2, vitamín H (biotin), ale i na minerální látky – především kalcium a magnesium. K2 zajišťuje správný přesun vápníku do kostí či zubů. Možná bych se vrátila k tématu MIKROBIOM, o kterém už jsem dříve psala a psala jsem na toto téma absolventskou práci. Kefír je totiž výborné probiotikum, to znamená, že velmi potěší naší střevní mikrobiotu, která toho má hodně na starosti a souvisí třeba s naším psychickým rozpoložením či imunitou – ne nadarmo se říká, že nemoci pochází ze střeva! Teorie je na internetu dost, já bych se přesunula k postupu 🙂
Jak si vyrobit kefír doma a co budeme potřebovat:
- Tibi – kefírová zrna
- mléko
- plastové sítko, sklenice
Tibi krystalky se dneska dají objednat z eshopu nebo koupit ve specializovaných obchodech se zdravou výživou. Ale zase platí pravidlo jako u domácích vajec. Zkuste rozhodit sítě, poptat se kámošů a známých, případně napsat post na FB. Dneska existují různé inzerce i ve formě výměnného obchodu.
Tibi krystalky jsou vlastně takový soubor bakterií a kvasinek, které se živí mléčným cukrem – laktózou.
Mléko používám vždy čerstvé, plnotučné, prodávané ve skle. Zase je ideální farmářské. Určitě bych nepoužila krabicák. Jde to udělat nejenom z kravského ale i z kozího či ovčího mléka.
Plastové sítko a nádoba ze skla – ačkoliv se snažím plastům celkově vyhýbat, tak tady to bohužel nejde. Tibi by vůbec neměli přijít do kontaktu s kovem, jinak se ničí jejich schopnost.
Je několik faktorů, které výrobu kefíru ovlivňují, a to je:
TEPLOTA – obecně platí, že čím větší teplota, tím rychlejší fermentace. Za mě je ideální pokojová teplota. Při teplotě kolem 4 °C se fermentace zastaví a teplota kolem 40 °C bakterie zabíjí.
DOBA FERMENTACE – čím déle tím více mléko zfermentuje. Já si dělám kefír téměř každý den, proto uvádím vždy 24h
POMĚR ZRN A MLÉKA – čím více zrn použiješ, tím rychlejší fermentace bude. Já dávám 100g zrn na 1l mléka. Nikdy jsem nebyla borec na matiku, takže toto jsou pro mě jednoduché počty! 😀 Ale můžeš si s tím pohrát. Bakterie se budou rozmnožovat, že za chvíli nebudeš vědět, co s tím. Tak je zkus nabídnout kámošům a pověz jim o blahodárných účincích kefíru 🙂
Výroba:
Zrna nech ve sklenici a zalej je mlékem. Přikrej plátýnkem a nech někde v tmavém koutu kuchyně. Druhý den jen přeleješ přes sítko, a to, co projde skrz, už je hotový kefírek. To, co zůstane v sítku, nech zase ve skleněné nádobě a zalij mlékem na další den. Případně můžeš přidat trochu hotového kefíru – urychlí to fermentaci.
Pokud kefír nechceš zrovna vyrábět a bojíš se, aby ti krystalky nepochcípaly, zalij je trochou mléka a dej odpočinout do lednice.
Upgrade chuti kefíru:
Já tu chuť miluju! Ale musela jsem k ní dozrát. Jako k olivám! 😀
Vy můžete vyzkoušet přidat trochu ovoce a rozmixovat, kakao, skořici, med či protein. Kyselá chuť se zmírní, ale benefity nám tu pořád zůstanou!
Tak co, uděláte něco pro své zdraví a zkusíte si ho vyrobit doma? 🙂