Střevní mikrobiom

Střevní mikrobiom

O toto téma jsem se zajímala už na škole a nakonec jsem v tomto stylu psala i absolventskou práci, proto bych Vám ráda o tomto tématu něco napsala. Prostudovala jsem spoustu odborných knížek, když jsem psala absolventskou práci, spousta z nich byla psaná lékařskou mluvou,
kde jsem rozuměla asi půlce vět, proto jsem prosila o „překlad“ kamarádku z medicíny. Haha 🙂

Na škole jsme sice anatomii a fyziologii měli celé tři roky, ale ani zdaleka se to nedá srovnat s tím, co se učí na medicíně. Proto Vám zkusím tento článek popsat jako lajk lajkovi. Střevní mikrobiom jsou vlastně takové mikroorganismy v našem těle. Jsou jich stovky bilionů.
posledních letech se o mikrobiomu nebo mikrobiotě (je to to samé, dříve označováno střevní mikroflóra) mluví jako o „novém“ orgánu. Říká se mu střevní mozek. Tvoří se přibližně do tří let našeho věku. Tvoří nás tedy nejen maso a kosti, mozek a kůže, ale také bakterie a houby. Během
našeho života se v nás vystřídá takové množství mikrobů, které odpovídá váze pěti afrických slonů. Původně jsme se domnívali, že naše mikroby nejsou pro nás moc důležité, že se jedná o našeho
nepřítele a původce onemocnění. Japonská věda v letech minulého století však přichází s jiným názorem.


Podle vědy jsou mikroby s námi propojené a jsou schopni řídit naše tělo. Převážně se mikrobiom nachází v našem gastrointestinálním traktu, kde ovlivňuje naše trávicí procesy, stav mozku, chování a je tedy nezbytný pro náš život. Na to, aby člověk byl zdravý, šťastný a spokojený má velký vliv
výchova, životní styl a lidský genom. To všechno ale souvisí s mikrobiotou, která zajišťuje harmonii, zdraví, ovlivňuje také vztahy, duševní pohodu a hlavně stres a nemoci.

Právě mikrobiota svým genomem zasahuje do mnoha metabolických a imunologických procesů. Působením na metabolické funkce člověka způsobuje vznik řady onemocnění, které považujeme za běžnou součást života. Neuvědomujeme si ale, že mnoho nemocí je způsobeno spíše tím, že
nepečujeme dostatečně o naše buňky – mikrobiom. Špatná péče, přehnaná nebo špatná hygiena a zneužívání léků – hlavně antibiotik, může způsobovat různé alergie, záněty, diabetes mellitus, deprese ale i Parkinsonovu chorobu.


I přes používání antibiotik zůstává v organismu několik škodlivých bakterií, které jsou pravděpodobně těmi nejodolnějšími. Po užívání antibiotik je třeba zařadit do svého života několik proměn, aby se obnovily mikrobiální kolonie, které harmonicky spolupracují s našimi lidskými buňkami. Pokud je mikrobiom poškozený, je třeba celý proces obrátit a zbavit se kožních problému, alergií, neustálých infekcí.

Z prvních studií a zjištění o lidském genomu ukazují, že na jednu buňku člověka v lidském těle je 9 buněk mikrobů. Znamená to, že člověk je tvořen mikrobiotou devadesáti procenty a zbylých deset procent je tedy člověk. Projekt lidského mikrobiomu se uskutečnil v roce 2000 a zkoumal, na co má
mikrobiota vliv.

Přirozený porod a mikrobiota

Všechno začíná již ve vajíčku. Pokud tedy dva plánují do budoucna dítě, možná by na první místo měli stavět svoji mikrobiotu. Zvláštní, že? To přece v dnešní době nikoho nenapadne. Hlavně tedy žena, která přirozeným porodem předá řadu prospěšných látek. Nejen že se předávají na dítě geny, ale právě také naše mikroby.

Už v prvních hodinách života přejde novorozenec, alespoň co do počtu buněk, z lidského do mikrobiálního stádia. V děloze je totiž dítě plodovým obalem s teploučkou plodovou vodou chráněno proti mikrobům z vnějšího světa, včetně mikrobů vlastní matky. Jakmile však voda praskne, dojde ke kolonizaci. Cesta ven z matky je pravou mikrobiální torturou. „Tortura“ je však možná zavádějící výraz, protože mikroby, s nimiž se dítě setká, nejsou nepřátelé, ale přátelé. Jedná se spíš o mikrobiální přechodový rituál, během něhož původně téměř sterilní dítě pokryje vlak vaginálních mikrobů.

Když se dítě dostane z matky ven, dostane kromě vaginálních ještě další dávku mikrobů. Jakkoliv to může znít nechutně, koaly nejsou jedinými živočichy, které v raném dětství požívají výkaly. Během porodu nebo krátce po narození způsobují hormony vyvolávající kontrakce spolu s tlakem přicházejícího dítěte u většiny žen k defekaci. Děti se většinou rodí hlavou napřed s obličejem směrem k matčinu pozadí a vždycky se na okamžik v této pozici zastaví, dokud se nedostaví další kontrakce, která matce pomůže vytlačit i zbytek tělíčka. Jakkoliv vás to instinktivně odpuzuje, je to příznivý začátek. Matčin dar v podobě pláště z mikrobů z výkalů i vagíny je pro novorozence jednoduchým a bezpečným rouchem Adamovým. (COLLEN, 2015)

Potvrdila se hypotéza, že pokud se do střeva, kde je velmi pestrá a důležitá škála mikroorganismů, co nejdříve dostanou tělu prospěšné bakterie, má to mnohem větší efekt na vývoj imunitního systému než pozdější osídlení střeva těmito „návštěvníky“. Proto je tak důležitý způsob porodu. U císařského řezu je tento efekt mnohem nižší. (WWW.BABYWEB.CZ, 2016, on-line)

Bylo zjištěno, že dítě, které se narodí císařským řezem, trpí častěji na autoimunitní onemocnění a je zvýšené riziko alergií. Proto je důležité u dítěte nic nepodcenit a již odmalička učit správním jídelním návykům.